Kaderas Blog - dePRESS

OSA - Ochranný svaz autorský, nebo mafie? Listopad 23, 2006

Staré české přísloví říká - Co čech, to muzikant; co moravák, to zpěvák. To jistě platilo do doby, než se zrodila OSA. Lidé si mohli zpívat jak chtěli, kdy chtěli a komu chtěli. Dnešní interpreti to nemají jednoduché; avšak mnohem horší je to s náma - posluchačema. Zatímco v nedávné minulosti si OSA připisovala nemalé částky za každé vydané album (ceny šplhaly k 500,- za album), za produkci hudby na veřejných místech, nyní se zaměřila na samotné posluchače.
Po útocích velkých labelů, kteří si na svá alba přidávali různé ochrany proti vypálení (ačkoliv to je protizákonné), nebo dokonce viry se dnes setkáváme s novým zlem. Chcete-li si nyní koupit album vašeho oblíbeného interpreta, vyjde vás to na pěkný peníz. Alternativou samozřejmě je, nechat si to vypálit; koupíte si prázdné CD (jako vždy Verbatim) a ejhle - zaplatíte 0,40,- za médium OSE. Ovšem tzv. výpalné vás nepotká pouze u médií, ale i například harddisku, kopírce, tiskárně, či paměťové karty. Těžko posoudit, zda si někdo ukládá hudbu do paměťové karty svého fotoaparátu, v každém případě za koupi tohoto média zaplatí OSE minimálně 6,-.

Takže co se týče “slušných” (v rámci hudební produkce u nás za slušné považuju pouze pracháče, kteří si ty zlaté desky může dovolit) lidí, kteří doma disponují pouze originálkama a vypalovačku ani nevlastní, platí “výpalné” taktéž. Z toho plyne jediné, originálky NEKUPOVAT! Nepodporovat ZLODĚJE a NEZABÍJET HUDBU (protože hudbu zabíjí labely a svazy typu OSA, nikoliv lidi, kteří hudbu umisťují na internet volně ke stažení).
Jak tedy na hudbu? Zdarma a legálně - z internetu. Jak již jste se mohli dočíst, podle autorského zákona § 30 může kdokoliv hudbu z internetu stahovat a pro vlastní potřebu poslouchat; kdyby však dal takto staženou skladbu poslechnout někomu jinému, dopouští se trestného činu.

Jak již je z nadpisu jasné, OSA je mafie, což ostatně dokazuje i Radek Hulán. Doufám, že je jen otázkou času, kdy jim tam nahoře dojde, že takovéto poplatky hudbu pouze zabíjí a zařídí se tu podobně, jako na západu. Do té doby tu bude vycházet seriál věnující se hudbě, který zároveň ukazuje, kudy dojít ke kvalitní hudbě zdarma a legálně.

Indie Tip I. - Coldplay Listopad 19, 2006

Tímto článkem bych chtěl odstartovat sérii věnovanou hudebnímu žánru indie. Nejen proto, že jsem tohoto stylu velkým fandou, ale i proto, že se o skupinách mnoho neví ačkoliv se jedná o skvěle hrající partie.
INDIE

V hudebních žánrech jsem měl a stále mám velký hokej, ale o tomhle jsem se něco dočetl na wikipedii. Indie (rock, pop) je žánr s elektrickýma kytarama, basovkama a bubnama, krom toho je však ke všemu ostatnímu nezávislý a dovoluje absolutní svobodu a využití všech jiných hudebních prostředků. Neprávem je často nazýván undergroundovou tvorbou. Underground = hudební produkce netáhnoucí se po úspěchu; čistě nekomerční záležitost. Prostě žádné písničky dělaný jen kvůli tomu, že si třeba Madonna nemůže dovolit koupit zas nějakej barák s městem. Přesto z vlastních zkušeností (a je to taky jeden z důvodů, proč tenhle seriál otevírám) vím, že skupiny INDIE si člověk musí najít sám a věřte nebo ne, ty nejlepší jsou nejhloub pod povrchem.

COLDPLAY

Tuto hudební skupinu jistě již poznal každý. Ať již v rádiích, televizi nebo z (nově vypáleného) cédéčka. Kdysi neznámá vysokoškolská skupinka mladíků ve složení - Chris Martin (kytara, klavír, zpěv); Jonny Buckland (kytara, harmonika); Guy Berryman (baskytara); Will Champion (bubny), nyní skupina s čtyřmi Grammy, čtyři ceny Brit a kolem dvaceti milionů prodaných desek.
Tato čtveřice britů doslova ovládla Británii, v USA se však musela tvrdě prosadit. Často jsem se setkal se srovnáním s The Beatles. Stylově mají k sobě hodně blízko, ale nejvíce je poutá to, že Coldplay je od dob Beatles první skupinou, která se v USA prosadila v hudebním žebříčku na prvním místě. Na kontě mají celkem tři hudební alba - Parachutes, A rush of blood to the head, X&Y. Nejvíce mne zaujalo druhé album, ale podle hudebních kritiků je nejpovedenější to poslední. Co bych rozhodně nezapomněl v přehrávači pustit je píseň - “Politik”. Věřím tomu, že pokud jste si k této skupině cestu již v minulosti neudělali, uděláte ji nyní.

WWW STRÁNKY SKUPINY
ČESKÁ KOMUNITA
TORRENT

Další Tipy

Last.fm nebo-li “Co poslouchám?” Duben 23, 2006

Není to zase tak dávno, kdy jsem psal o multifunkčním Soundclicku. Jeho využití bylo čistě poslechové. Dnes vás mohu seznámit s Last.fm, které prolezlo kdejakým blogem.

Když se podíváte na navigační menu, postřehnete menu se statistiky nejvíce poslouchaných skupin. Tyto statistiky mi zajišťuje databáze Last.fm, která sleduje skladby, které přehráváte na svém vlastním počítači. Je to v podstatě počítadlo, které vám přesně vypočítá, jaké skladby posloucháte nejvíce, jaké skupiny, žánr. Vzhledem k tomu, že na systému je zaregistrováno už tisíce uživatelů, Last.fm vám najde sousedy, kteří mají podobný styl jako vy (statisticky propočítá všechny uživatele, kterým se podobáte). Další službou, kterou nabízí je radio - to vám vypočítá, jaké skladby máte rád a poté z něj sestaví automatický seznam kladeb, které vám v rádiu pouští.

Jak funguje?
Program se nainstaluje jako plug-in do vašeho přehrávače (WMP, Winamp a pod.) a eviduje veškerou akci přehrávače. V půlce skladby vyšle plugin informaci na server, ten ji zpracuje a na stránkách se v podobě RSS objeví přehrávaná skladba (aktuální). Až dohraje, server skladbu započte do statistik.

Tedy snad trošku jsem vám přiblížil funkci služby. Kdyby mě chtěl někdo audiofilně sledovat - Kaderas - můžete.

Stahuješ torrenty? Kradeš!

Je tomu již nějaký pátek, kdy mi spadli oba dva mé HDD, ze kterých jsem nezachránil takřka nic. A krom jiného jsem zde měl i svou rozsáhlou hudební knihovničku.

A až dnes se mi zasteklo po chorálovém zpěvu Bobbyho McFerrina. Jeho vokály jsou neuvěřitelně široké a pestré, jen málokterý člověk dokáže to co on. Rozhodl jsem si jej znovu pořídit.
Po zkušenostech z DC++ jsem usoudil, žeby bylo lepší vyzkoušet torrenty. Stáhl jsem si BitComet a zašel na myBittorent.com, kde jsem (asi) marně hledal McFerrina.

Nikdy jsem torrenty nezkoušel, proto se nedivte, že jsem jím momentálně totálně pohlcen - stahuju, co to dá. Na stránkách s torrenty si naleznete přpadný soubor, který chcete stáhnout, uložíte jej do pc a otevřete v BitCometu.
Stahování torrentu funguje v podstatě jako sdílená síť, jen s tím rozdílem, že současně stahujete od 30-60 lidí (ten samý soubor). Ve výsledku se jedná o velice rychlý přísun dat a garanci kvality. Zároveň uploadujete mnohem méně dat, než-li při použití DC++.

Problémem je, že lze stáhnout pouze novější věci, tedy ty co zrovna letí. Starou musiku již nikdo nepěstuje a nevyhledává, takže se setkáte buďto s tím, že jej vůbec nenaleznete, nebo s tím, že budete stahovat velice pomalu. V případě McFerrina jsem samotný torrent nenalezl, přesto si pochvaluji nově staženou Futuramu, která mi v českých televizních stanicích podstatně chybí.

A přiznám se, že ačkoliv mám program teprve pár hodin, už jsem překrořil magickou hranici 1GB stažených dat.

Až to dáme dohromady, najdete nás na SoundClicku Únor 25, 2006

Internet synonymem krádeže a pirátství. V dnešní době tomu tak určitě je a bude trvat dlouhou dobu, než se něco změní (kdo má DC jenom na freeware?). Ovšem poslouchat kvalitní hudbu zdarma jde i legálně a právě pomocí internetu. Né, teď opravdu nemám na mysli internetová rádia, nýbrž internetovou databázi všemožných interpretů a skladatelů, kteří svou bránu ke hvězdám teprve otevírají. Na www.SoundClick.com naleznete značnou sbírku všemožnýc interpretů a žánrů od vážné hudby, přes reggae k pop music. Ze všech zákoutí světa (Afrika počínaje, Polskem konče). Nepřeberné množství hudby, která mnohdy převyšuje svou kvalitou známější interprety. Samotná stránka je určena k sblížení posluchače s hudební skupinou a k dalšímu navázání kontaktu a to buďto zakoupením alba, nebo jeho podpořením v žebříčku SoundClicku. Zaregistrovat zde můžete, jak svou hudební skupinu, tak pouze svou osobu, jako posluchače. A k tomuto kroku vedou ještě další výhody. Můžete si zde založit knihovnu, do které si budete ukládat oblíbené skladby, či hudebníky. Vše má velice intuitivní ovládání, které zajisté zvládne i malé dítě. Výhody v této internetové knihovně jsou jasné. Poslouchat můžete své oblíbené skladby odkudkoliv a kdykoliv. Kvalita přehrávání uspokojí i náruživého posluchače. Přes flashový přehrávač bohužel nepoznám rychlost přenosu, ovšem já osobně bych tipoval od 192 - 256 kb/s. A na závěr už jen jedno malé doporučení Jon Schmidt.