Nazdár, Tome!, jak to s tebou po těch letech vypadá? Dokončil’s školu? Našel sis práci? Oženil ses? A co ženu, máš pěknou? Já vím, občas je to s ženskýma těžké, člověk musí od nich utíkat, aby se nezbláznil, někdo za auty, někdo do hospody, kam ty utíkáš?
Nazdar Jirko, utíkám, utíkám. Jsem bloger.
Bloger? Aha, no tak se měj hezky, ahoj.
Jakoby se po něm zem slehla. Snad jsem jej příliš nezastrašil, ach ten afekt proti blogerům, to zatracené slovo..
Máte podobné zkušenosti? Ačkoliv je příběh fiktivní, mohu říci, že takhle nějak se na mě svět dívá.
Trochu historie
Píše se rok 1990, na internetu se objevuje první předchůdce blogu (thread diskuze). Swarthmore College v roce 1994 začíná psát svůj první blog, jeden z prvních blogerů na světě. Jorn Barger v roce 1997 internetovému deníčku dává název WEBLOG, o dva roky později vznika konečný fenomén, hvězda internetu a činnost mnoha osobností roku 2006 - WE BLOG. Pro některé profese, pro některé koníček a pro mnohé odreagování-hodná činnost (večerní).
Proč a jak vyvolává slovo BLOG u lidí nedůvěru
Není nutno mluvit o tom, o jak mladou činnost se jedná. Je tomu sotva jednu desítku let a internetový deníček píší miliony lidí po celém světě. Co je mi víc kupodivu, Češi drží krok se západem.
Problémem českých blogů je nevyzrálost autorů (slušně řečeno). Český bloger se ocitá mezi spouští kanálů, odpadních vod, prázdných ropovodů. Jen se rozhlídněte, jakákoliv adresa, co má v názvu “lide” obsahuje neuvěřitelnou sbírku gifů, fotek Cameron Diaz, srdíček, pusinek, vlaštovek. Každým dnem se tato navalující komunita “nevyzrálů” spouští do dalšího a dalšího zahlcování internetu obsahem, který člověku nic nepodává.
Na snadě nám zůstává portál blog.cz, který svým uživatelům dovoluje odkazovat na mp3, torrenty, rapid, zkrátka vše, co aspoň mírným způsobem porušuje zákon. Proč by jim to nedovoloval? Odpovědnost za obsah nese autor blogu (na jehož jméno nikdy nepříjdou) a stránky s ilegálním obsahem připoutají největší pozornost - zakázané ovoce nejlépe chutná.
A tak není divu, že když svým příbuzným, přátelům sdělím něco bližšího o svém koníčku, zakroutí hlavou “a spadnu na popularitě”. Těch slušných blogerů, kteří blogují pro skutečnou radost (né, ani pro AdSense, ale pro radost), pro odreagování, odpočinek, infiltraci myšlenek, pro sebe, těch je opravdu pomálu.
Kdo je na vině?
Nechci tu křižovat blogovací portály, ačkoliv bych mohl; ale všichni víme, kdo je natom nejhůře. Má-li člověk chuť blogovat, nikoli hrát si na blogera, neměl by čapět na nějakém blogovacím portálu - ačkoliv i vyjímky existují, neboť stále platí pravidlo, že obsah je prioritní.
A pokud bych mohl, tak bych z celého kola neslušných portálů vyškrtl Bloguje.cz. Myslím, že jako jeden z mála se drží svého a filtruje (úspěšně) svůj obsah.
Jsem blogér, kdo je víc?
A tak mi stále zůstává ta samá otázka. Věřím tomu, že s tímto problémem se setkává mnohem více lidí a rád bych dopomohl k očištění blogerů od blogerů.