Pitomce pověsit do průvanu Září 9, 2007
Brigáda ve fotografii mi skončila a nezbývá nic jiného, než pokračovat v dlouholetém studiu doposud nicotné látky, která sic utváří charakter člověka, ale jinak je naprosto zbytečná. Je však dost dobře možné, že ta pravá sranda přichází v tomto ročníku; sebevědomým básničkám “Naše škola vás vyškolí v oboru kybernetiky a informačních technologií” už moc dobře nevěřím, ale pár změn na škole se událo.
Po dvouměsíční brigádě ve fotografii zjišťuji, že nejen psaním a výtvarným dílem se může člověk prezentovat. Tedy, prezentovat svou duševní vyspělost. I když fotografie je ze všech tří umělin nejtěžší. K psaní je třeba propisky, ke kresbě tužka. Pro fotografa je stěžejní osobnost, předmět, světlo, nastínění a pokud možno, dobrý model. A aby získal model, potřebuje reference. Není to snadné, ale má to co do sebe! (kdyby někdo měl k prodeji - Konica Minolta D5 nebo Sony Alfa 100; beru všemi pěti!)
Ale zpět k tématu. Rozhodl jsem se, že od dnešního dne budu každý den věsit do průvanu alespoň jednoho pitomce, který se mi postaví do cesty. Úkol na první pohled vypadá velmi jednoduše. Popsat jednoho pitomce denně nemůže být problém. Mít čas, popíšu stohy pitomců. Ale celou situaci si trochu ztížím. Pitomce totiž nebudu jmenovat; to by ztrácelo na významu. Budu je pouze situovat.
Pitomec č. 1
Neurvalý mladík, jehož tvář jsem vživotě neviděl; snad. Jeho neprozřetelná povaha se trochu napila a poté, jak už to tak bývá, tropila hlouposti. Necudnosti. Maléry. Maléry. Maléry… A kdoví, zda to bylo způsobeno alkoholem? Vždyť člověk je ve svém jádru pořád svůj, ať už jej ovlivní alkohol nebo jiná droga. Chlapec však tvrdě narazil. Nelituji ho, nejraději bych mu nafackoval. Netropil maléry jen sobě a blízkým lidem, ale ten největší malér, na který asi nikdy vživotě nezapomene, ztropil cizímu člověku. Bez soucitu, ať už to bylo způsobeno úmyslně nebo pod vlivem, připravil jednoho člověka o klid. Navždy.
Tak vidíte, pitomce zobrazuji ve velmi latentním světle. Poslední dobou začínám mít pocit, že těch pitomců okolo je přehršel. Možná bude lepší, když si jich tu pár vpíšu a prostě si na ně nějak zvyknu.
Komentuj