Teorie odpadu Červenec 10, 2007
Teorie odpadu
Teorie odpadu je rize jednoduchá. Nepotřebná surovina je odpad. Šlupka od mandarinky je odpad, mandarinka je odpad. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, tak vše kolem nás je odpad. Monitor, klávesnice, talířek, plechovka od Coca Coly, ale také sama Coca Cola je odpad. Napsáno řečí pragmatiky, i my jsme odpad. Mnohý lze zprvu využít, poté se však stává formou rozkladu; a z čerstvé, šťavnaté, na jazyku štipkající mandarinky se stává nesympatická hmota sotva využitelná v ruském zemědělství.
Napadla mě myšlenka, ne zcela revoluční, přesto dosti užitečná. Ve světě tržního hospodářství se tomu říká recyklace. Co kdyby i ten nejhumusnější odpad posloužil něčemu krásnému; i z kravského lejna může být růžička. Nemyslím teď na ekology, greenpeace, ale na lidskou tvář odpadu (jsem pan humál). V životě často upadáme do vědomí, že se sami ocitáme jako kus hovna; toho nejméně potřebného, nejnevkusnějšího a nejméně oblíbeného tvora v celé slunečné soustavě. Dospěl jsem k názoru, že z odpadu rostou ty nejkrásnější květy. Byť se to vždy na první pohled tak nejeví, je tomu tak.
Komentuj