Setkání divadel - malé jevištní formy 2007 Březen 28, 2007
Za velmi příjemnou cenu (tuším 120,-) jste mohli ve dnech 23.3. - 24.3. shlédnout mini-festival malých divadelních forem. Dvaatřicáté setkání, třináct (čtrnáct) amatérských souborů a sotva 100-150 diváků; i tato čísla prezentují Setkání divadel ve Valašském Meziříčí 2007.
K lístkům jsem se dostal vlastně náhodou z pátečního nicnedělání a nudy ve Valmezu. Na žádném setkání jsem doposud nebyl a tento divadelní festival byl pro mne procházkou do neznáma. Jak by asi každý z vás očekával v divadle, oblek, polobotky a pokud možno co nejlépe sladěnou kravatu s košilí. I mé očekávání bylo nad míru překvapivé. Ještě že jsem si vzal místo společensky úborových kalhot rifle (díky tomu, že venku bylo hnusně, tál sníh a pršelo).
Atmosféra malé jevištní formy je poněkud odlišná od toho, na co jsme v Národních divadlech zvyklí. Hemžíte se mezi mladými lidmi, kde drtivá většina z nich má herecký potenciál a buďto hraje v nějakém představení, nebo ho režíruje. Na společenský oblek jsem za celé dva dny nenatrefil a to ani u odborné poroty složené z Alexeje Pernicy (divadení teoretik, pedagog brněnské JAMU), Vladimíra Fekara (dramaturg Městského divadla Zlín), Mgr. Veroniky Rodriguezové (pedagog CVČ Ulita, členka odborné rady NIPOS-ARTAMA), Kláry Špičkové (dramaturgyně Národního divadla moravskoslezkého Ostrava) a Pavla Procházky (divadelní režisér).
Představení se střídala (kdo zná Valmez, tak jedno se hrálo v M-klubu a vzápětí druhé v JKZ) jedno po druhém, na malém a velkém jevišti. Atmosféra neuvěřitelně uvolněná, žádné napětí a společenský nepřípustné chování (u několika představení jsme popíjeli víno a dokonce i pivo). Jednotlivé hry byly rozličné a tak jste za jeden den viděli několik komedií, parodií, vtipnou odvyprávěnou kriminálku, nebo i taneční představení; hry nebyly moc dlouhé v rozpětí od 40 minut - 1,5 hodiny. Musím však podotknout, že pro běžného návštěvníka divadla je tento maratón unavujícím kolotočem, kdy nepomáhá ani kafe ani pchu-er. Poslední dvě představení se dají sledovat jen se zápalky na víčkách.
DUONASEKYRU - PROJEKCE POKOŘENÍ
Dle mého nejlepší představení (snad až po VYROB SI SVÉ LETADÝLKO - MALÁ VEČERNÍ SNÍTKA, ale ta byla mimo soutěž). Dialog mezi prokazatelně zdravým pacientem a na pohled psychicky nemocným doktorem, který svého pacienta dávkoval léky. Pomatený doktor si získává své diváky hlášky typu “každá strana má svou minci” a nemohoucností vyslovit větu souvisle. Pro mne bylo toto představení poměrně bolestné, neboť bránice a ústní panty dostaly zabrat. Celý zážitek umocňoval pohled na nemohoucí herce, kteří se v některých pasážích zkrátka neudrželi a smáli se s publikem.
Jak uvedli později na semináři (kde porota kritizovala jednotlivá představení), jednalo se o naprostou improvizaci, čímž si zajistili výhru celého festivalu a postup na celostátní přehlídku ŠRÁMKŮV PÍSEK 2007.
HODY, HODY, DOPOHODY - VIR-REALISMUS
Představení Rožnovského sboru o poměrně aktuálním tématu. Mladý muž, který svůj život tráví na počítači zatouží po lásce a podá si inzerát na internetovou seznamku. Jednotlivé slečny, které se mu na inzerát ozvaly se představují divákům ve svém pravém světle. Opravdu poučné představení!
TOM A JEFF - PROUŽKY
Velice vtipné a trochu vulgární ztvárnění dvou scének, které porota docela tvrdě odsoudila. Publikum však v hledišti praskalo smíchy. První scénka trochu bez děje, ale v každém dialogu gag.
Další, další a další…
Festival byl osobitý, vtipný, vážný, pošetilý, přesto velebený. Kritici byli zlí i hodní a diváci upřímní (to když začali hromadně odcházet). Příští rok určitě zase, cena se nedá s celkovým zážitkem porovnat.
To jsem šel na odběr krve. Znáte to, sestra vezme jehlu a zatímco vy se díváte z okna, přiletí včelička a píchne vás do ruky. Každé malé dítě tak dostane strach ze včel, ačkoliv je nikdy včela nepíchla.