Co děláte? Únor 27, 2007
Jak často se vám lidé pokládají otázku “co děláte?” Otázka, která značí začátek rozhovoru s osobou, se kterou se setkáváte prvně. Ptají se vás nato všude, na úřadě, ve škole, v autobusu, na návštěvě u známých, v nemocnici, nebo když vás zastaví policista.
Robert Fulghum ve své knize “Už hořela, když jsem si do ní lehal” popsal tuto otázku jako byrokratické dělení společnosti. Ty jsi main manager s platem 90 000,- měsíčně; víme kam tě zařadit, jsi pro nás výhodný společník, nabízíme nadstandard. Ty jsi zedník; přijď, vyber si, udělej nám radost, ale nechtěj nic víc. Ach ta byrokracie.
Opravdu zaznívá v otázce něco o vaší profesi? Na co se vás lidé ptají, když nevolky vysloví “Co vlastně děláš?” Na to, jaký máš plat, kam jsi to stihl dotáhnout, zda máš velký dům, zahradu a bazén k tomu? Jsem doktor, vědec, řidič nákladního vozidla, automechanik, prodejce záchodových prkýnek, vlastník movitých nemovitostí, znalec větru deště (a že jich tu před rokem 1988 bylo), nájemce, zahradník, magistr. Je to jako by se vás člověk ptal na váš plat, na způsob vašeho života, životní styl. Jak odpovědět? Chce slyšet to, čím si vydělávám, nebo co mě nejvíc baví, či u čeho trávím nejvíce času?
Kdyby se mne dnes někdo zeptal, co vlastně dělám, dlouho bych si odpověď promýšlel. Je to vlastně otázka na celý život a odpovědět na ní jedním slovem považuji za hřích. Jsem bájný pisálek, posluchač dobré hudby, čajomilec, útlocitný snílek, novopečený řidič bez auta, uživatel internetových záhad, student rožnovské střední, přítel, kamarád a nepřítel, zlobivý syn, rozhádaný a znova usmířený bratr, pacient mnoha chorob a zdraví prospěšný jedinec, občan českého státu, poslušný chodec, který nedělá na přechodě neplechy, čtenář dobrých knih, pomývač nádobí, vynašeč odpadního koše, administrátor webových stránek. Domnívám se, že kolonka v dotazníku “Co děláte” je vždy dost malá nato, aby se člověk z ní dozvěděl to, na co se ptá.
To já si spíš častěji pokládám otázku: “Kurva co zas dělám?” :-D
A to je job - budu prodávat hajzlprkna! Díky!
Jestli chceš můžu být tvůj hlavní beta-tester :-))
Hezké. Necheš zkusit napsat zamyšlení nad sousední frází: *Jak se máš?* :-)
Díky. S takovou bychom se mohli později dostat k oblíbenému “Nevíš, jak zítra bude?” :-)
Nevím, to záleží jestli začneš den s Nepálem nebo Phu-erem… :) Ale vážně - “Nevíš, jak zítra bude?” by byl dobrej článek. Na to se mě totiž ještě nikdy nikdo neptal a je mi to tak trochu španělská vesnice, ta fráze.
Rád začínám s nápojem maté. Dostal’s mě, asi třikrát jsem tu větu přepsal a nakonec ji nechal tak doufajíc, že si ji taky převedeš na počasí jako já. :-)