Kaderas Blog - dePRESS

Detailne Evidovany Proces Retardovaneho Exota Sexus Somalus!

 

Můj malý rekord Únor 28, 2007

Zařazen do: Internet — Kaderas @ 10:51 am

Lhal bych, kdybych tvrdil, že je to pouze “můj malý rekord”. Náš malý rekord by byl přesnější, ale vzhledem k tomu, že si na tom sobecky připisuji největší účast, že jste na mém blogu a že s tím vstávám a uléhám, tak si nemohu odepřít přivlastnění.

Wo co gou?

Od dnešního dne je to přesně 14 dnů, co jsem spustil tvorbu (podotýkám, že tvorba není to samé co spuštění projektu do plného provozu) e-čajovny. Vše bylo tak strašně narychlo. Nový Drupal, nový hosting, do toho jsem neměl nakreslený ani layout.

  1. První den 14.2. - stáhnutí tenkrát ještě Drupala 5.1 a první návrhy jak na papír, tak i v photoshopu a následně ladění chyb na localhostu. Večer jsem přes paypal zakoupil doménu a hosting (u velice příjemných webhosterů, se kterými jsem neměl nejmenši problém, ve všem vyhověli a domény .NET nabízejí za 170,-; ale na reklamu někomu jinému není teď čas).
  2. Druhý den 15.2. - z localhostu jsem nakopíroval mySQL databázi na server a následná práce přímo na webu. Nastylovaný layout nakonec padl (ale slíbil jsem, že jej dodělám a nabídnu ke stáhnutí alespoň zde) a velmi dobře posloužil volně dostupný Foliage. Trochu estetických úprav (no, trochu, ehm) a práce na redakčním systému Drupal pokračovala.
  3. Třetí den 16.2. - Spuštění internetové čajovny. Do základu uživatelské formuláře, forum. První články spatřili světlo světa a kategorie se začaly pomalinku naplňovat. Návštěvnost předpokládaně moc nerostla; google sitemap nás ještě neindexoval, takže jsem mohl nerušeně pokračovat ve vývoji.
  4. Dny 17.2. - 25.2. - Návštěvnost se ku mému překvapení a ku překvapení redaktorů nezastavovala a stále stoupala. Prvotní nápad, který jsem odkoukal u Drupalu, zřídit bodování za komentáře a psaní článků o ceny již nějakou dobu běží. Uživatelé se registrují a sbírají body. Umožnil jsem přes mnohé problémy se špatně napsaným modulem modr8, psaní článků i pro neregistrované a následné schválení redaktorem. Vyzkoušel jsem si AdSense injector, jehož nastavení mi přijde složitější, než jej nastylovat přímo v kodu.
  5. Dny 25.2. - 28.2. - Vývoj pokračuje. Ty největší taháky mám samozřejmě stále v rukávu. Nápady se objevují jako žížaly po dešti. Průměrná denní návštěvnost se pohybuje za hranicí 100 unikátních IP adres denně (což jsem opravdu po dvou týdnech “vývoje” nečekal). Hosting, který měl sloužit pro malinkou internetovou čajovnu přestává stačit (stále však jede velmi rychle; bez výpadků; a je-li výpadek, tak zato mohu v 99% já).

Dosavadní vývoj předčil mé představy. Je to velmi příjemné a osvěžující, když se člověk po dvou týdnech párání ohlédne za sebou. Nechci to ovšem zakřiknout. Ať už bude čajovna pokračovat jak chce, své čtenáře si našla nebo ještě najde. Do budoucna na ní shlížím více jako službu než zpravodaj.

 
 

Co děláte? Únor 27, 2007

Zařazen do: Sofistické hovado :-) — Kaderas @ 1:45 pm

Jak často se vám lidé pokládají otázku “co děláte?” Otázka, která značí začátek rozhovoru s osobou, se kterou se setkáváte prvně. Ptají se vás nato všude, na úřadě, ve škole, v autobusu, na návštěvě u známých, v nemocnici, nebo když vás zastaví policista.

Robert Fulghum ve své knize “Už hořela, když jsem si do ní lehal” popsal tuto otázku jako byrokratické dělení společnosti. Ty jsi main manager s platem 90 000,- měsíčně; víme kam tě zařadit, jsi pro nás výhodný společník, nabízíme nadstandard. Ty jsi zedník; přijď, vyber si, udělej nám radost, ale nechtěj nic víc. Ach ta byrokracie.

Opravdu zaznívá v otázce něco o vaší profesi? Na co se vás lidé ptají, když nevolky vysloví “Co vlastně děláš?” Na to, jaký máš plat, kam jsi to stihl dotáhnout, zda máš velký dům, zahradu a bazén k tomu? Jsem doktor, vědec, řidič nákladního vozidla, automechanik, prodejce záchodových prkýnek, vlastník movitých nemovitostí, znalec větru deště (a že jich tu před rokem 1988 bylo), nájemce, zahradník, magistr. Je to jako by se vás člověk ptal na váš plat, na způsob vašeho života, životní styl. Jak odpovědět? Chce slyšet to, čím si vydělávám, nebo co mě nejvíc baví, či u čeho trávím nejvíce času?

Kdyby se mne dnes někdo zeptal, co vlastně dělám, dlouho bych si odpověď promýšlel. Je to vlastně otázka na celý život a odpovědět na ní jedním slovem považuji za hřích. Jsem bájný pisálek, posluchač dobré hudby, čajomilec, útlocitný snílek, novopečený řidič bez auta, uživatel internetových záhad, student rožnovské střední, přítel, kamarád a nepřítel, zlobivý syn, rozhádaný a znova usmířený bratr, pacient mnoha chorob a zdraví prospěšný jedinec, občan českého státu, poslušný chodec, který nedělá na přechodě neplechy, čtenář dobrých knih, pomývač nádobí, vynašeč odpadního koše, administrátor webových stránek. Domnívám se, že kolonka v dotazníku “Co děláte” je vždy dost malá nato, aby se člověk z ní dozvěděl to, na co se ptá.

 
 

Drupal na příkladech Únor 25, 2007

Zařazen do: Redakční systémy — Kaderas @ 1:43 pm

Po hodinách a hodinách práce na skvělém CMS Drupalu 5 člověka trochu zasteskne, že na českém internetu stále neexistuje katalog webových stránek založených na Drupalu. Naštěstí se to Jakub Suchý snaží napravit.

Ačkoliv kvalitu Drupalu češi stále přecházejí, existují i takoví, kteří si jí všimli a dostatečně využili. Samozřejmě, jedná se o odborníky, jak jinak. Při nasazení tohoto CMS je zapotřebí trochu znalostí. Pokud chcete kvalitní web, občas je nutností zabrousit do php a přepisovat. A kdo tu trochu CSS (XSS), PHP nezvládá, neměl by weby tvořit vůbec. A to bez vyjímky i v případě, že si stáhne stupidní Joomlu!, která má vše již dopředu nadefinováno (takovým “tvůrcům” se to velice rychle vymstí). Dnes jsem nechtěl v žádném případě poučovat, kázat ani radit, chtěl jsem pouze poukázat na kvalitně postavené weby s Drupalem místo srdce.

Československé weby s Drupalem místo srdce

  • Nejlepší český časopis Computer - a já jsem byl první, který to odhalil .-)
  • Redaktoři - redaktoři Computeru blogují na Drupalu již nějaký čas
  • Gadgest - ty největší šílenosti nejen z IT směru
  • Dj Kid - osobní stránky Dj
  • Enigma - internetový obchod a knižní vydavatelství; tenhle web dokazuje, že nic není s Drupalem nemožné
  • EUNIS - Výpočtové centrum Fakulty matematiky, fyziky a informatiky
  • HC BAL - Dvůr Králové nad Labem, lední hokej
  • Som v Prahe - jeden z nejpovedenějších Drupal webů na CZ/SK scéně
  • Česká kosmická kancelář
  • Galileo v České republice - Národní kontaktní bod s podporou a z pověření Ministerstva dopravy ČR
  • GMES - Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti
  • Katalogy - Náchodský, Hradecký
  • e-čajovna - cca dva týdny starý projekt na kterém pracuji dnem i nocí .-)) Jeho vývoj není zdaleka u konce a jednou se snad dostane mezi tak kvalitní projekty, jako jsou výše zmíněné.

Zahraniční Drupal weby si nechám na někdy jindy, neboť je to přeci jenom tak trochu jiné kafe. Doufám, že skromný výčet vás aspoň trochu inspiroval. Jestli ne, nezbývá nám nic jiného, než-li čekat, až Jakub Suchý na Drupal podpoře zprovozní katalog.

 
 

Nastavujeme linux Kubuntu Únor 18, 2007

Zařazen do: Software — Kaderas @ 4:27 pm

Není to tak dávno, kdy instalace linuxu znamenala čtrnáct dní neustálého nastavovaní, stahování a zase nastavování. Hardwarová podpora byla mizerná a když u jedné distribuce nešla zvuková karta, u druhé byl problém s USB. To se naštěstí změnilo a poslední tři roky můžeme mluvit o skvělé hardwarové podpoře. S nastavením systému problémy budou ještě delší dobu, neboť každý uživatel Windowsu je zvyklý na Acrobat Reader pro čtení PDF, malování na obrázky pro děti, MS Word pro psaní textu atd. Hledat alternativy je zdlouhavé, ale nemusí být.

Co je nezbytně nutné udělat hned po instalaci

Nejprve bychom si měli ujasnit, jak se v linuxu programy instalují. Bohužel, každá distribuce má poněkud odlišný způsob. Ubuntu, jako většina linuxových distribucí, instaluje programy z tzv. balíčků. Ve windowsu si instalační program stáhneme z internetu a spustíme, tím se daný program nainstaluje. V Ubuntu se programy stahují a instalují pomocí manažeru. Manažer obsahuje v sobě tzv. zdroje softwaru, které si můžeme kdykoliv doplnit a právě na těchto zdrojích manažer hledá námi požadovaný program. Je tedy jasné, že k tomu, abychom chtěli nějaký program, musíme znát jeho název. Ten získáme třeba na dobrých stránkách abclinuxu. Drobný rozdíl je v Ubuntu a Kubuntu a vzhledem, že se věnuji Kubuntu, popíšeme si instalaci zde.

Ačkoliv máte distribuci právě staženou z internetu, doporučuji všechny aplikace aktualizovat. K aktualizaci se dostaneme Kde menu - Systém - Adept Manager (Manager packes). Nahoře klikneme na Fetch Updates, což nám vyhledá a aktualizuje nainstalované programy.

Source.list

Vkládání zdrojů softwaru je hned několik. Vzhledem k tomu, že i já jsem postupoval podle návodu na slovenské uživatelské podpoře, budu vycházet z jejich zdrojů balíku.

(pokračování příspěvku…)

 
 

Instalace Linux Kubuntu 6.10 Edgy s Windows Únor 16, 2007

Zařazen do: Software — Kaderas @ 12:06 pm

Předem bych chtěl všechny zájemce o Linux Kubuntu upozornit na to, že mnohem lepší uživatelskou podporu (a navíc v českém jazyce) má takřka shodná distribuce Ubuntu. Před instalací jsem nad tím mávl rukou, ale kdybych zvolil Ubuntu, tak bych si jistě ušetřil mnoho času; slovenská uživatelská podpora Kubuntu je poměrně obstojně zastoupená, ale pro úplného amatéra s minimálními slovanskými jazykovými zkušenostmi je to trochu oříšek. A ačkoliv Kubuntu je v podstatě pouhou editovanou distribucí s jasně daným prostředím KDE, mnoho věcí zde funguje jinak (ty a ty aplikace se zde skrývají pod jiným názvem v jiné složce s jiným prostředí).

Co budeme potřebovat

Příprava

Stáhneme si obraz Kubuntu a vypálíme jej ve Windowsu na volné médium. Nyní si musíme udělat jasno, jak chceme mít disky rozděleny. V mém případě mám bootovací disk 30 GB, na kterém je nainstalovaný Windows. Linux vyžaduje instalaci na bootovací disk, takže budete (viz. níže) nuceni tento disk zmenšit. Ale nemusíte mít strach, o své data nepřijdete. Druhou možností je disk rozdělit natvrdo, což jsem nezkoušel; zajisté to potřebuje formátování, tedy odstranění všech dat z disku.

Tak ať se tedy ledy hnou! Good bye Bille

Máme-li ve všem jasno a jsme si jisti tím, že v následující době se chceme trápit a soužit útrpností revolucionářského povětří Linuxu, můžeme začít.
Vložíme disk s Linuxem do mechaniky, restartujeme a nezapomeneme nastavit CD-ROM tak, aby se nám linux spustil dřív než Windows. Vybafne na nás tabulka, na kterou máme celkem 30 vteřin. Překvapivě je anglicky, ale nikomu a ničemu nebrání stisknout klávesu F2 a přepnout si instalaci na češtinu. Spustíme Linux.

- Při tomto kroku mi to několikrát za sebou vypsalo chybu “Error reading boot CD”, což mi nedocházelo, protože právě z tohoto disku jsem již několikrát distribuci spustil. Kdykoliv vám to vypíše něco podobného, nejdřív se podívejte na stav vašeho CD a pak až se pokuste odpověď vygooglit. Já to udělal zrovna naopak a až po půlhodině procházení cizojazyčných diskuzí jsem si všiml, že jsem nešikovně médium omáčel v másle, když jsem u počítače svačil. -

Měl by se nám spustit Kubuntu přímo z média. Ničeho se nelekejte, angličtinu zde pravděpodobně nezměníte. Pro jistotu si systém ještě ošahejte, protože za chvíli vše půjde na ostro.

(pokračování příspěvku…)

 
 

Jdeme proti proudu - Linux! Únor 14, 2007

Zařazen do: Software — Kaderas @ 4:50 pm

Někde jsem četl, že to co jde proti proudu, je v podstatě bezpečné. A ve většině případech je to čirá pravda. Tam, kde se ženou masy lidí, se vždy skýtá nějaké nebezpečí, hrozba, strach. Jak tomu předejít?

Alternativní řešení pro všechny

Dnes i malé dítě ví, že pohyb na internetu je více či méně nebezpečný. Klasický uživatel se musí před útoky střežit a to buď antiviry, firewallem nebo předvídavě obojím. On to vůbec klasický uživatel nemá jednoduché - příchozí viry po icq mu zpomalují počítač; Internet Explorer nezobrazuje stránky tak, jak byly navrženy; přes otevřené porty se mu do počítače dostávají viry, o kterých nemá ani tucha a to nemluvím o všemožné havěti, která zamořila internet podobně jak ptačí chřipka Evropu…

Je toho mnoho a klasický uživatel z toho zdaleka není nejmoudřejší. Naštěstí existuje řešení, jak se všech těchto problémů zbavit - Linux. Kdysi operační systém, který sloužil pouze těm zasvěceným, kteří informatice rozuměli. Dnes systém pro všechny. Tedy skoro pro všechny; čím by byl, kdyby všichni z nebezpečného Windowsu přešli na líbezný Linux? Ničím, viry, warez, hackeři by se pouze přeorientovaly z oken na tučňáka.

Když pro všechny tak Ubuntu

Před nedávnem mě whitwa zaujal svou emigrací na Mac OS. Svým způsobem jsem mu záviděl. iMac je dozajista krásný stroj, který doma nemá jen tak někdo; komunita skýtá v ČR snad více členů než má Linux. A koneckonců Mac je jediný možný únik z toho zevšednělého světa grafiků, závislých na photoshopu. Pár dní nato přišel Vojtěch Bulant se svým článkem a pak již stačil článek na Živě, na který mě odkázal Ji31.

Podle všeho se vývojáři Ubuntu snažili o co největší jednoduchost podobnou Windowsu. Co se z toho vyvine dám brzy vědět, neboť distribuci Ubuntu jsem již stáhl a nezbývá než ji spustit.

 
 

Tipy na knihy za kačku Únor 11, 2007

Zařazen do: Umění v literatuře! — Kaderas @ 12:09 pm

Razím heslo, že všechna moudrost se skrývá v knihách. Zajisté tomu tak je i v literatuře technické, počítačové. Na stránkách vydavatelství Computer Press se nachází akce - knihy až o 50% levněji, což je u některých publikacích docela záhul. Jedná se samozřejmě o doprodej “starších” knih (pojem starší kniha je zcela rozdílná u beletrie a počítačové literatury), avšak stále aktuálních, ze kterých se dá pořád co vyčíst. (pokračování příspěvku…)

 
 

Jsem řidičem! Únor 7, 2007

Zařazen do: Sofistické hovado :-) — Kaderas @ 11:34 pm

Radostně všem chodcům, cyklistům a pejskařům sděluji, že já, jakožto novodobý postrach všech ulic a silnic, od dnešního dne jezdím po všech cestách zcela legálně a s pravidly zákona.

Zkoušky jsem zvládl bez větších problémů; testy s jednou jedinou chybou - “Upozorňovat na předjetí zvukovým signálem smím pouze mimo obec!”, technickou jsem statečně na své jaderné nedostatky (ve všech technických předmětech) obstál a jízdu dokonce přežil samotný inspektor. Do jisté míry jsem vděčný kolektivu autoškoly Kvapil, které mě dokázal svědomitě připravit (snad nejen na zkoušku).

Carmagedon není pouhá fikce, Carmagedon je reálný boj o tvůj život… a já se dnešním dnem stávám lovcem!