Kaderas Blog - dePRESS

Detailne Evidovany Proces Retardovaneho Exota Sexus Somalus!

 

Indie Tip IV. - Glen Hansard Prosinec 14, 2006

Zařazen do: Umění v hudbě!, Indie Tip — Kaderas @ 8:37 pm

Irská hudba má světu mnoho co nabídnout. Své o tom svědčí i člověk, který večeří s Bobem Dylanem, je srovnáván s takovými protagonisty, jako je Mark Geary, Josh Ritter, či Damien Rice - Glen Hansard.

Poprvé jsem se setkal s Glenem asi před pěti lety na náměstí ve Valašském Meziříčí, kde jako (atrakce?) žebrák zpříjemnil horké letní odpoledne tisícům lidí. Šťastný člověk v hnědé košili, tmavých manšestrových kalhotech a zrzatými kudrlinky na hlavě zde na poměrně starou a zachovalou šestistrunnou kytaru hrál ty nejzajímavější skladby, které nám, ani nikomu v této republice nebyli známy. A přitom nikdo netušil, že je to zrovna nějakej Glen Hansard, který v rodném Irsku znamená to co u nás Dan Bárta; že měl již na kontě dvě vydaná CD se svou skupinou The Frames; nebo že takřka každé malé dítě v Irsku zná jeho písničky nazpaměť. Tenkrát k nám prostě přišel pouze s kytarou a sedl si na chodník, jak to dělávají žebráci na Karlovém mostě. Bylo to mé nejkrásnější setkání s žebrákem!

Místní noviny jej však hned uvedly v pravém světle, kdo to je a co pro své rodné Irsko znamená. Aby také ne, šéfredaktor (nebo vlastník?) místní novinové publikace Irgl si vzal Glena za svého hosta (z čehož pak pramenily další a další změny jak v životě Glena, tak v životech rodiny Irglových včetně celého města).

Životopis

Glen se narodil v Dublinu, kde později posbíral také svou celou skupinu The Frames. Matka i otec se pohybovali v chudých kruzích (Glen kdysi vzpomněl na to, jak k nim domů docházela známá - prostitutka). Přesto je (jako většina Irů) křesťan. Ve škole mu to moc nešlo a když se měl rozhodnout, kam po základce dál, sám jeho učitel mu doporučil vykašlat se na školu a věnovat se umění. A tak taky udělal.
Jako mladý nadějný muzikant vyšel do ulice se svou kytarou po dědečkovi a začal žebrat. Vedl bohémský styl života. A tak bloudil a hrál po hospodách, až si se svými kamarády (z hospody) založil skupinu The Frames. Lepší příklad, jak z chudinské hudební skupiny z ulice udělat “modlu” najdeme snad už jenom u The Beatles.

Glen začal psát své písničky a hráli v Dublinských klubech. Jistou formu popularity na ulici nabyli, ale to hlavní je čekalo. Se svým kamarádem, který pracoval na poště (jako ochranka a hlídač) se domluvil, zda by nemohl na bezpečnostních kamerách natočit se skupinou první videoklip - Revelate. A tak se i stalo. Nejlevnější videoklip, který byl kdy odvysílán na nočním programu MTV. Pak se to rozjelo. Ozval se schopný label, natočili desku, vyjeli na turné. A po obrovském úspěchu doma přešli hranice - Anglie a později né moc úspěšné turné v Americe.

Dnes se řadí mezi nejúspěšnější hudebníky v Irsku. Má kontakty s tou nejvyšší hudební scénou světa (byl mezi tou malou hrstkou těch, kteří mohli jít na pohřeb Kurta Cobaina, zpěváka z Nirvany) a Českou republiku si oblíbil natolik, že festivaly projíždí (skoro) všechny. Ve Valašském Meziříčí (město hudby - domnívám se) však tráví času mnoho. Našel zde Markétu Irglovou, se kterou vydali své CD, objevili se několikrát na obrazovkách České televize, nebo doprovodili český film Kráska v nesnázích.

Nejznámější skladby

Ta první nejznámější skladba, která kdy ohromila svět je Revelate (nejlevnější videoklip). Avšak naprosto nejoblíbenějším hitem posledních let je Star Star. Z “nové” The Frames - Burn the maps bych mohl jmenovat například: Finnaly, Fake. Avšak jeho zdrojem inspirace je ve velké míře tvorba Markéty Irglové, která sama píše texty. Jeji Falling slowly vyšlo například i na nové desce The Frames. Ať už tu napíšu tu, nebo tu skladbu, stále platí, že každému sedne něco jiného.

Glen je prostě žijící legenda, jež se nestihla spálit mediálním ohněm a zůstává na pozadí vrcholného umění. Kdo se však o hudbu zajímá, nemůže tohoto hlasově nadaného “žebráka” přehlédnout. Jeho koupí CD nic neztratíte, ba naopak.

Další Tipy

 
 

Kam se ztrácejí naše peníze, aneb Peprnet Prosinec 11, 2006

Zařazen do: Internet — Kaderas @ 9:00 pm

Bylo jednou jedno Ministerstvo Informatiky a to složilo dohromady skupinku lidí nazývajících se Fórum pro vysokorychlostní Internet. A tahle skupinka měla vybrat projekt, který by nejlépe přitáhl lidi, zvýšil Broadband, zaujal a přitom byl něčemu užitečný. Výsledek? Doslova peprný.

Výsledkem podpory státu byl Peprnet.cz. Bulvár, který naše kapsy stál 5,2 mil. korun a za kterým stojí mediálně profláknutý a přiměřeně trapný Slávek Boura. Ať mi nikdo neříká, že nebylo z čeho vybírat! Laciný flash, který zajišťuje pár táhnoucích se ikonek ve třech barevných řádcích mi více než zpravodajský server připomíná tutifruti zmrzlinu. A když už to má design uhrovitého studenta, očekávám kvalitu (za ty prachy) po obsahové stránce. Avšak i zde byla “redakce” Peprnetu překvapivá a kopírovala z jiných webů, čímž porušovala autorský zákon.

V čem je problém?

  • Prvořadě se Ministerstvo Informatiky minulo s účelem podpořit internet a vysokorychlostní internet všeobecně. Přitom se dá najít tolik projektů k užitku.
  • Stát podporuje bulvár. Opravdu jsem měl pocit, že každý demokratický stát postavený na ústavě, základních práv a svobod bude podporovat něco, co člověku bude k užitku. Ale bulvár? Synonymum pro lež, pověry a drby…
  • Kde ty prachy mizí? Když pominu to, že si Slávek brousil zoubky na 10 mil. a dostal “pouhých” 5,2 (ze slibovaných 7 mil), kam ty prachy vlastně šly? Do techniky? Vybavení? Nebo do krytého bazénu pokrytého mramorem hned vedle redakce?

Na spousty otázek měl tu snahu zodpovědět Marigold, jež byl v porotě (Fórum pro vysokorychlostní Internet). Ale jestli ta chyba nebyla právě tam, vždyť viník někdo být musí.

 
 

Indie Tip III. - Damien Rice Prosinec 6, 2006

Zařazen do: Umění v hudbě!, Indie Tip — Kaderas @ 10:50 pm

Damien Rice je v tomto seriálu prvním singer-songwriter, přesto pomyslně patří do skupiny INDIE. Irský zpěvák, který ještě v roce 1999 hrál se skupinou Juniper dnes střeží vrcholy zastesklých písničkářů.

Když dnes o něm píšu, musím zmínit, že má akorát narozeniny (30 let) a vydal svou druhou desku “9″. Na své první album čekal poměrně dlouho; dlouhou dobu cestoval po Evropě a když si rozmyslel, jak prorazit, zavolal svému bratranci (který skládal hudbu do filmu James Bond) a nahrál desku “O” (dnes se čítá na 2 miliony prodaných kusů). Ihned po vydání (2002) se strhla lavina. Hudební kritici jej chválili a se svým prvním albem prorazil do celého světa snad vyjma České republiky (a to i za předpokladu, že na albu se nachází skladba “Prague”).

Jeho plouživý styl, hrající si s tichem, řvem a vážnou hudnou je již příliš neoriginální. V roce 2002 to spoustu lidí zaujalo, neboť nikdo ještě neznal James Blunta, Sigur Ros si hrála po svojem a Glen Hansard s Markétou Irglovou teprve začínal. Dnes je trh tímto přesycen a nové album “9″ se tak stal po měsíci vydání zklamáním. Přesto trvám natom, že příznivci jeho skvělého rozsahu, neuvěřitelné křehkého hlasu Lisy Hannigen a violy (čela?) Vyvienne Long nemají o co přijít!

WWW STRÁNKY SKUPINY
TORRENT

Další Tipy

 
 

Stream TV od marigolda? Prosinec 4, 2006

Zařazen do: Internet — Kaderas @ 10:59 pm

Občas si pokládám otázku, s čím novým ještě kdo příjde. A přišel; tentokrát Marigold, který na Broadband Monday oficiálně představil internetovou televizi Stream TV. O co jde?

Přímo na jeho záznamu z blogu můžete celou konferenci shlédnout. Ti co viděli již vědí, že Stream TV postavili v podstatě na YouTube. Patrik Zandl mě uvedl do politiky takovýchto služeb. Na celosvětovém trhu máme pouze dvě velké stanice - onen YouTube a Google video. Zatímco Youtube prohlašuje trestní bezúhonnost, která deklaruje cosi ve smyslu “Objeví-li se na stránkách váš materiál, napište nám a my jej odstraníme”; Google uploadovaná videa filtruje a ty, které jsou v rozporu se zákonem (autorskýmy právy) maže.

Na Stream TV, jak uvedl Patrik, zavedou své vlastní programy, své vlastní seriály a vysílání. Ale kdo ví, kam se dostanou a zda autorské práva hodlají dodržovat. V každém případě musím pochválit nápad. Něco takového na českém internetu chybí (pominu-li archív české televize, který je ačkoliv rozsáhlý, avšak s účelem internetové televize se míjí).

Na stránkách si již můžete prohlídnout trailer prvního seriálu - Gynekologie 2. Jak už to u nás v reklamě chodí, samozřejmě, že s hlavní rolí Čtvrtníčka (přiznejte se, kdo se mu stále směje a kdo jím již opovrhuje). Podle doposavadního designu je jasné, že se chystá velký boom s videoklipy. Rychlost přehrávání by měla být až 1Mb/s, což dnes považuji za vysoký standart. O přehrávání se postará jako všude jinde Flash. Čas tam pomalu (rychle?) tiká a podle všeho 5.ledna odstartuje nová velká (malá?) služba a konkurence televizím - STREAM TV.

 
 

Na rozcestí žánrů - Detektivka Prosinec 3, 2006

Zařazen do: Umění v literatuře! — Kaderas @ 4:11 pm

S českým jazykem svádím nelítostný boj jak zde na blogu, tak i ve škole. A abych si snad trochu pomohl, přihlásil jsem se o referát na téma Detektivka. Vzhledem k tomu, že na internetu o tom není skoro nic (vyjma anglické wiki), uveřejním jej zde.

DETEKTIVKA

- Detektivní román, nebo-li detektivka je jeden z nejpopulárnějších žánrů zábavní literatury. Základem každé detektivky je nějaká zápletka (vražda, loupež a podobně), kterou se detektiv snaží rozluštit. Autor čtenáře napíná a doslova jej vtahuje do příběhu tím, že ho nutí celou zápletku rozluštit; avšak identitu viníka odhaluje postupně.

Základní přehled

Jako první jméno, které mě napadne u detektivních románů je detektiv Sherlock Holmes, kterého ztvárnil ve svých povídkách a románech anglický autor Arthur Conan Doyle. Další fiktivní detektiv, který ohromil svět, ztvárnila taktéž anglická spisovatelka Agatha Christie a jemnoval Hercule Poirot. Ze světových autorů stojí za zmínku Edgar Allan Poe a Jack London.

Z českých autorů bychom mohli jmenovat - Ladislav Beran, Milena Brůhová, Roman Cílek; ale také Karel Čapek se svou knihou Povídky z jedné a druhé kapsy, nebo třeba Radek John.

Kniha

Kniha Případ nebožtíka Hrocha od Margery Allinghamové je dobrým příkladem typické detektivky. Soukromý detektiv Campion přijel na pohřeb svého dávného spolužáka, kde se seznámil s místním lékařem. Ten tvrdil, že jeho spolužák Peters zemřel na zápal plic, jak se však později ukázalo, jednalo se o vraždu. Campion se tedy pustil do vyšetřování a čím hlouběji pátral, tím víc nacházel teoreticky možných viníků. Příběh je plný napětí a čtenář nikdy přesně neví, kdo by mohl být vrah.